Klady a zápory střešních zahrad

Když si nevíme rady, jak ve svém životě postupovat, ať je to v rovině osobní nebo při jakékoli investici, nikdy nic nezkazíme tabulkou s plusy a minusy. Při jejím vytváření si v hlavě srovnáme, jak se rozhodnout. Načrtněme si výhody a nevýhody střešních zahrad. Převažují pozitiva: 

Výhody:

1. Vegetační souvrství a rostlinný pokryv chrání střešní konstrukci a její ochranné a izolační vrstvy před vlivem slunečního záření, které způsobuje postupné rozrušování izolačních živicových pásů a před destrukčními následky výkyvů teplot, které bývají na povrchu ničím nechráněných střech značné (několik desítek °C). Vyšší finanční náklady, které je nutno vynaložit na hydroizolační fólii a její bezchybnou instalaci, zřízení vegetačního souvrství a osázení (osetí) rostlinami, jsou vyrovnány v dalších letech nižšími náklady na nutnou údržbu, kterou je nutno věnovat střešním pokryvům nekrytým zeminou a vegetačními pokryvy.

2. Ve vegetačním souvrství se zadržuje třetina až polovina (podle tloušťky) přirozených vodních srážek, které jinak stékají se střech nekrytých vegetací bez užitku do kanalizace. Je tedy možno zmenšit průměry okapových a kanalizačních rour. Odpařováním se zvlhčuje ovzduší v okolí ozeleněné střechy (zlepšuje se mikroklima).

3. Vegetace na střeše přispívá ke zlepšení kvality ovzduší jednak transpirací, jednak zadržováním oxidu uhličitého a produkcí kyslíku a jednak zachycováním části prašnosti z ovzduší.

4. Chrání prostory nacházející se bezprostředně pod střešní konstrukcí (půdy i byty) před nadměrným přehříváním v létě a prochlazováním v zimě.

5. Zmírňuje hlučnost zejména městského prostředí z pozemní dopravy a kde je to aktuální i ze vzdušné).

6. Omezuje možnost vzniku a šíření požárů, pokud ovšem není vegetace vyschlá dlouhodobým suchem.

7. Přispívá ke zlepšení obytnosti zvláště v oblastech nebo územích téměř úplně zastavěných, kde je nedostatek zeleně – přibližuje přírodní prvky do bezprostředního dotyku s byty a lidmi, kteří tam žijí a pracují.

 8. Stává se do jisté míry přirozeným prostředím – oázou – pro život drobných živočichů (hmyzu, ptáků) jimž skýtá úkryt i obživu a je tedy žádoucím prvkem ekologizace obytného prostředí (zejména ve městech).

9. Může být i záměrně zřízenou lokalitou nebo biotopem (jakousi uměle vytvořenou rezervací) ohrožených a chráněných druhů rostlin, které se v naší krajině stávají vzácnými v důsledku postupující urbanizace našeho přírodního prostředí.

10. Má-li střešní konstrukce únosnost alespoň 300 kg/m², která umožňuje navršení tlustšího vegetačního souvrství a není-li na dané lokalitě nadměrný spad škodlivin z ovzduší, je možno střešních ploch využívat i pro přiměřenou pěstitelskou činnost, jako je pěstování některých druhů zelenin, drobného bobulovitého ovoce, léčivých a kořeninových rostlin, skalniček apod. Intenzivní střešní ozeleňování (vrstvy zeminy 30 a více centimetrů) skýtá možnost rozšířit pěstovaný sortiment rostlin poskytujících hmotný užitek anebo vytvořit okrasnou střešní zahradu využitelnou pro pobyt v esteticky upraveném prostředí (rozšířené bydlení).

Jednoduché řešení vegetační střechy 

Foto (C) ISOVER

Nevýhody:

1. Nelze popřít, že na ozeleněnou střechu je nutno vynaložit vyšší finanční prostředky za dokonalou izolaci, vyšší pracnost, zřízení vegetačního souvrství a výsadbu rostlin. Vyšší náklady při zřizování se kompenzují tím, že není potřeba v dalších letech střešní konstrukci a její izolaci opravovat (je-li vše kvalitně provedeno, prodlužuje se životnost až na hranici životnosti celého stavebního objektu), vegetační pokryv přináší estetický a někdy i hmotný užitek (pěstování plodin) a je přínosem v mnoha dalších ohledech, většinou ale obtížně vyčíslitelných.

2. Zřizování zeleně na střechách je náročné na potřebu ruční práce – vynášení a rozprostírání substrátu, dopravu rostlin a jejich výsadbu. Ovšem to je zpravidla zátěž jednorázová. Po založení se už další pracnost vyrovnává vkladu práce související s péčí o jakýkoliv zahradní prostor (zálivka, dosadby, úpravy porostů, pletí apod.).

3. O vegetační pokryv na střeše je nezbytné se starat. Rozsah a intenzitu péče si může každý majitel ozeleňované střechy určit sám v čase zakládání. Je určitě rozdíl mezi tím, je-li na střeše založen celoplošně trávník, který se různě často kosí, nebo je-li na střeše založena zahrada s květinami, trávníkem nebo záhony s plodinami. Extenzivní ozeleňování střech (na tenkých vrstvách vegetačního substrátu) počítá s co nejnižším vkladem udržovací péče, nicméně minimálně 1 – 2× ročně je užitečné odstranit z porostu rostliny, které vzešly ze semen přinesených větrem – zejména břízy, javory, topoly, jasany.

4. Uživatelé střešních zahrad jsou ohrožováni na životě – možností pádu se střech. Ano, toto riziko existuje. Jde-li o intenzivní střešní zeleň vytvářenou pro pobyt, je přímo nezbytností zřídit na okrajích střechy pevné a dostatečné zábradlí (zvýšenou atiku, balustrádu). Zajistit okraje střech je zvlášť aktuální, počítá-li se s tím, že uživateli střešní zahrady budou i děti.

Vybudování vegetační střechy patří odborníkům, protože se jedná o velký zásah do objektu

Foto (C) ISOVER