Koberce - úvod do problematiky

Návrat k přírodním materiálům je dnes charakteristickým trendem při zařizování interiérů. Nikoho proto nepřekvapí snaha vybavit domácnost zajímavými doplňky, mezi něž zcela jistě patří kusový koberec. Mistrné dílo z vysoce kvalitní vlny nebo přírodního hedvábí umístěné na správném místě dokáže vdechnout interiéru kouzlo osobitosti a jedinečnosti. Může v sobě odrážet osobnost i povahu majitele domu nebo myšlenky jeho stvořitele. Interiéroví návrháři a designéři se proto snaží prosazovat ručně vázané koberce ve svých interiérech. Pravý, ručně vázaný koberec není jen krásným bytovým doplňkem, který při správném používání vydrží i více než několik staletí, ale je i vhodnou investicí, do které lidé odjakživa ukládají rodinný majetek. Nejkvalitnější ručně tkané koberce se k nám dovážejí především z Iránu, Pákistánu, Turkmenistánu, Afghánistánu, Indie, Číny a Nepálu. Kvalitní kusový koberec představuje kromě zajímavého doplňku vnitřního zařízení také investici trvalé hodnoty. Stejně jako u jiných předmětů sběratelského zájmu jeho cena stářím neklesá, ale roste. Z jeho krásy se bude těšit určitě nejen majitel, ale jeho potomci po několika generacích.

Kusové koberce klasických vzorů výrazně dokreslí každý interiér

Foto (c) AVANTI

Koberce klasických motivů různých tvarů zůstávají stále v oblibě

Foto (c) HALBMOND / AVANTI

Pokud se řekne kusový koberec, většině z nás se vybaví koberce s klasickým vzorem. Ale existují také koberce vyráběné tradiční technologií a z tradičního materiálu podle návrhu designérských dílen, například z Nizozemí, Belgie či z Německa. Navíc se design evropského koberce dost liší od designu koberců určených pro americký trh. Už když se koberce vyrábějí, je s nimi počítáno pro rozdílné trhy. Jedním je obrovský americký trh, ten druhý, o trochu menší, je evropský. Dnes je v řadě zemí mnoho velkých manufaktur, kde se scházejí zakázky především z evropských designérských dílen s jasnými a konkrétními požadavky na barevnost a vzory. Z jedinečnosti výroby se stává stále rychleji komerční záležitost nejhrubšího provedení.

Koberec je praktickou podlahovou krytinou i v obývacím pokoji. Barevné řešení povrchu a jeho charakter může výrazným způsobem promluvit do celkového pojetí interiéru.

Foto (c) OSTA / AVANTI

U obchodníků se však stále dají objevit individuální kusy, které patří mezi skvosty. Mezi nimi představuje zejména zboží z Iránu tu nejexkluzivnější třídu koberců vůbec. Jsou to koberce, které často kombinují ovčí vlnu a hedvábí, a jejich kvalita se liší i počtem použitých uzlů na metr čtvereční. Luxusní koberce mnohdy dosahují hranice osmi set tisíc a více uzlů na metr čtvereční. Pro určitou super exkluzivitu jsou vázány dokonce i na hedvábnou osnovu, což není běžné. Střední třída iránských koberců pak má okolo pěti set až pěti set padesáti tisíc uzlů na čtvereční metr. Následuje třída tak zvaných polonomádských, eventuálně nomádských koberců s hustotou v rozmezí osmdesáti až dvě stě tisíc uzlů na metr čtvereční. Jen pro zajímavost: koberec o hustotě osmi set tisíc uzlů na metr čtvereční rozměrů 2 × 3 metry se běžně váže zhruba dva a půl až tři roky. Jeden člověk uváže za den maximálně 6000 uzlů. Nejkvalitnější a nejkrásnější jsou koberce hedvábné, ale krásné a kvalitní jsou i koberce vlněné. Špičkovou kvalitu dosahují zejména koberce vyráběné z přírodní vlny z Iránu, kde jsou podmínky pro kvalitu vlny nejlepší. Také vlna z Austrálie a z Nového Zélandu je mimořádně kvalitní. Ať už koberce z vlny mají moderní nebo stylový design, vyznačují se hebkostí, působí teplým dojmem, ale teplo opravdu i udržují. Jsou antistatické, vhodné do obývacích pokojů, do ložnic a dětských pokojů, hal i předsíní.

Kusové koberce působí téměř v každém interiéru dominantním způsobem. Pomocí jedinečných kusů koberců můžeme vytvářet netradiční moderní kombinace barev a tvarů v souladu s nábytkem a architektonickým záměrem.

Foto (c) OSTA / AVANTI

Méně kvalitní jsou koberce bavlněné. Jsou často podvodně vydávány za koberce hedvábné, protože vykazují vysoký lesk. Bavlna se právě pro svou tvárnost všeobecně používá pouze jako podkladový materiál.

K výrobě kusových koberců se používá rovněž i řada materiálů syntetických. Z nich jsou nejkvalitnější polyamidová a polyakrylová vlákna. Pro nízkou cenu se však nejčastěji používají vlákna polypropylenová. Takové materiály a relativně nízké ceny jsou charakteristické zejména pro koberce celoplošné, které se pokládají prakticky takříkajíc ode zdi ke zdi. Svou stavbou se vůbec nedají srovnávat s koberci ručně tkanými, jde totiž o klasickou průmyslovou výrobu v malých obměnách. Celoplošné koberce mohou mít jednu ze tří základních konstrukcí – stříhaný vlas, smyčku, nebo jejich kombinaci. Ostatní typy jsou jen variací těchto základních konstrukcí. Stříhaný vlas vytváří přepychový vzhled a příjemný pocit doteku. Tyto koberce jsou v různých jakostech, cenách i barevnostech, od hustých, bohatě sametových, až po ty, v nichž nezůstávají stopy po krocích. Smyčkové koberce nejsou stříhané, takže povrch koberce tvoří smyčky. Jsou velmi trvanlivé a hodí se prakticky do všech prostor, tedy i do takových, v nichž je velký provoz. Kombinace střihu a smyčky umožňuje vytvořit na povrchu koberce různé vzory a efekty, jak v jednobarevném provedení, tak v mnohabarevných kombinacích. Konstrukce koberců umožňuje vyrobit velmi jemné, ale i značně výrazné vzory. Takovéto koberce mají navíc výbornou vlastnost, že neodhalují skvrny. Třetí variantou jsou koberce vpichované, což je metoda výroby nejjednodušší, a proto i nejlevnější. Vlákna se vpichují do slisovaného materiálu, který bývá zespoda opatřen nátěrem, většinou latexovým. Z hlediska odolnosti jsou nejtrvanlivější koberce smyčkové, které snesou vysokou zátěž a hodí se prakticky do všech prostor. Přepychový vzhled a příjemný dotek mají koberce se stříhaným vlasem. Nejméně vydrží koberce vpichované, u nichž se během poměrně krátké doby většinou rozpadá nosná vrstva.

Výrobci koberců na děti nezapomínají

Foto (c) HALBMOND / AVANTI

Zajímavé jsou i textilní podlahoviny ve čtvercích. Používají se pro komerční i bytové účely, jakož i do namáhaných prostor a mají řadu výhod. Jednou z nich je snadné a jednoduché skladování i manipulace. Další výhodou je jejich snadná vyměnitelnost, když se třeba některý čtverec prošlape, znečistí, propálí či jinak poškodí. Nezanedbatelná je pak jejich variabilnost, neboť díky bohaté barevnosti i možnosti střídání směru vláken skýtají nepřeberná architektonická řešení. Každý čtverec je na spodní straně opatřen šipkou. Pokud chce architekt zachovat barevnou celistvost koberce, pokládají se čtverce ve směru šipky. Šachovnicový efekt se naopak docílí střídáním směru šipek. Zajímavá je kombinace různých barev, kdy lze například barevně odlišit pracovní kout, jídelní prostor apod. Kobercové čtverce jsou většinou vícevrstvé, se stabilizačními mřížkami. Na rubu mohou být opatřeny samolepící vrstvou, ale mohou být položeny i volně, tak říkajíc nasucho.

Na současném trhu je k dostání tak široká nabídka koberců a kobercových podlahových krytin, že je někdy těžké se v ní orientovat. Jak si tedy vybrat? Především podle toho, co se do našeho interiéru hodí. V úvahu bychom měli vzít i provoz v jednotlivých místnostech. Ať už zvolíme koberec celoplošný nebo kusový, příliš bychom na něm neměli šetřit. To, co se nám na první pohled zdá být levné, může být totiž ve skutečnosti vzhledem k životnosti a užitným vlastnostem, drahé.

Romantické motivy pro citlivé duše

Foto (c) HALBMOND / AVANTI

Na znečištění koberců se podílí celá řada faktorů, například nálet špíny ze vzduchu, prach, odpařený olej, kouř, dopravní emise, pyl, ale mohou to být i šupinky z kůže, vlasy či chlupy našich domácích mazlíčků. Koberce proto musíme pravidelně ošetřovat a vysávat. Nejvhodnější jsou vysavače s rotačními kartáči, vybavené prachovými a biologickými filtry. Důležitá je i údržba, při níž pomocí saponátů a speciálních prostředků osvěžíme barvy a vzor koberců. Některé koberce jsou již z výroby opatřené antistatickou úpravou, která však po několikerém čištění ztrácí na účinnosti. Obnova antistatických vlastností pomocí speciálního přípravku pomáhá snižovat množství usazovaného prachu a nečistot. Jsou-li na koberci vidět stopy po předchozím čištění nebo hrubé nečistoty, je třeba provést čištění hloubkové, kdy se koberec propírá šamponovým roztokem a zároveň se špinavá tekutina odsává. Neméně významným zdrojem nečistot jsou pak rozstříkané tekutiny, které bychom měli co nejdříve odstranit, aby nedošlo k trvalým změnám barvy koberce. Většinu skvrn odstranit lze, ale musíme dbát na správný postup a učinit tak co nejdříve, nejlépe ihned. Je proto dobré mít vždy po ruce alespoň základní prostředky, kterými skvrny odstraníme. Již při instalaci koberce bychom měli počítat s možností případné nehody a být na tuto nepříjemnou událost dobře připraveni. Po ruce by měl být nejen přehled postupů k odstranění skvrn podle zdroje znečištění, ale také základní prostředky pro čištění. Při nehodě a likvidaci následků totiž často rozhodují doslova minuty, než se kapalina například vpije do koberce.

Kombinace střihu a smyčky vytvářejí zajímavé vzory a efekty

Foto (c) TAPIBEL / AVANTI

Kapky nebo rozlité tekutiny je třeba z koberce ihned odstranit, nejprve houbou, potom bílou bavlněnou látkou nebo papírovým ubrouskem. Pevné zbytky, zaschlé nebo husté substance odstraníme lžičkou nebo špičkou tupého nože. Pokud skvrny neodstraníte vlažnou vodou nebo pěnovým čističem koberců, čistíme skvrny podle specifických postupů nebo dle porady s prodejcem koberce. Při čištění postupujeme vždy od krajů skvrny k jejímu středu, přičemž nepoužijeme sílu, abychom vlákna koberce nepoškodili. U velurových koberců se povrchová vrstva musí po vyčištění zase pěkně narovnat. Proto je třeba ji ještě vlhkou ve směru střihu vykartáčovat, po zaschnutí znovu, a potom ještě důkladně vysát.

Některé skvrny na koberci bohužel nejdou úplně vyčistit. Stopy s trvalými následky mohou zůstat po velmi horkých tekutinách, přírodních barvivech, jako je curry, hořčice, zelné šťávy. Poraďte se s odborníkem, případně vyzkoušejte doporučené čistící prostředky nejprve v místě, kde nebude vadit případné malé poškození koberce.