Vytápění elektrické - princip a využití

Vytápění elektrickou energií dnes patří mezi rozšířené způsoby vytápění. Pokud je dům připojen k dostatečně silné energetické rozvodné síti, je vyřešen trvalý přísun energie, aniž by bylo zapotřebí zajišťovat zásoby topného média předem. Elektrická energie se využívá i jako nouzový způsob vytápění tam, kde nelze využít jiné zdroje tepla – například do blízkosti pozemku není možné dopravit pevná nebo kapalná paliva, z nejrůznějších důvodů nelze vybudovat propan-butanový zásobník, plynofikace je v nedohlednu apod.

Pokud kapacita sítě dovoluje připojení, je elektrická energie k dispozici kdykoliv, provozní náklady jsou srovnatelné s ostatními energetickými zdroji a pořizovací náklady na tepelné zdroje jsou v dostupných mezích. Komfort obsluhy a ekologičnost provozu jsou další neoddiskutovatelné argumenty pro vytápění elektrickou energií. Hospodárné využití umožňují speciální tarify distribučních společností, s nimiž je nutné provozování výkonných elektrických spotřebičů konzultovat. Na základě předpokládaného odběru a provozních režimů jsou vyškolení pracovníci připraveni nabídnout odpovídající poradenství a podporu. Podle provozního režimu domu a rodinného života volíme i princip vytápění. Akumulační topení levným nočním proudem není příliš efektivní díky nesnadné regulaci a nižšímu komfortu užívání. Výhodnější bývá přímotopné vytápění, které dobře řeší například dvoutarifové sazby.

Nejčastěji se elektrická energie používá k teplovodnímu vytápění s centrálním zdrojem tepla, jehož funkci zastává elektrokotel. Vytápěcí systém dodává teplo do místností prostřednictvím nízkoteplotních radiátorů nebo podlahovými rozvody s požadavkem minimální údržby, s možností jednoduché regulace a snadného servisu celého systému. Pro instalaci elektrokotle je nezbytné mít souhlas distribuční společnosti, která přidělí příslušný příkon a tarif. Při výběru elektrokotle musíme pečlivě zvážit místní podmínky a vybrat takové řešení, které bude plně vyhovovat všem potřebám i variantám provozu. Konzultace s odborníky je nezbytná, kotel může být vyroben přesně na zakázku.

Výkon kotle se dá přibližně určit z běžných měrných tepelných ztrát objektu (počítáme běžně 30–35 W/m³). Skutečný příkon je však silně ovlivněn velikostí a tvarem stavby, použitým materiálem a mnoha dalšími okolnostmi. Dá se stanovit přesně výpočtem ze stavební dokumentace objektu. Ohřev vody probíhá v ocelové izolované nádobě pomocí topných odporových tyčí. Velikostí jednotlivých tyčí (od 3 do 6 kW), jejich počtem a způsobem zapínání určujeme výkonové vlastnosti kotle. Zapnutím pouze jedné či několika tyčí tak může kotel pracovat na částečný výkon v přechodném období, čímž se zlepšuje charakteristika vytápění.

Elektrokotel pracuje na principu zapnuto–vypnuto, přičemž délky jednotlivých cyklů určuje regulační termostat v domě. Způsob spínání výkonu lze vybrat podle nároku na umístění elektrokotle. Maximální teplota vody na výstupu z nádoby je hlídána termostatem, běžně bývá 85 °C a je jištěná tepelnou pojistkou. Samotný elektrokotel může být volitelně vybaven čerpadlem pro nucený oběh kapaliny, manometrem, expanzomatem a pojišťovacím ventilem. Plná výbava elektrokotle tak dává kompaktní řešení pro vytápění objektů bez nároků na velikost a vybavení kotelen. Precizní konstrukce elektrokotlů dokonce nabídla kompletní elektrokotel do 9 kW umístitelný do kuchyňské skříňky. Pomocí elektrokotle s nepřímotopným zásobníkem v objemu mezi 60 až 500 l lze řešit ohřev teplé vody pro celý dům.