Důležitá je orientace a druh půdy

Chceme-li mít zahradu, bereme na sebe zodpovědnost za její vzhled a stav. Budeme muset vynaložit mnohdy nemalé úsilí, často mnoho let práce, než se dostaví pocit z dobře vykonaného díla. Na počátku veškerého snažení je nutné znát základní znaky, které jsou typické pro vaši budoucí zahradu. Jak to zjistíme?

Nejprve sáhneme po mapách, které nám ukáží, v jaké nadmořské výšce se pozemek nachází a jaká je jeho poloha vůči světovým stranám. Již tento základní údaj ovlivní nejenom vztah domu a zahrady, ale také pozdější výběr rostlin pro výsadby.

Informujme se o podnebí

Z klimatických údajů zjistíme průměrné a extrémní hodnoty teplot. Vedle údajů o srážkách se z těchto materiálů dozvíme délku období se sněhem, převládající směr větrů a další charakteristiky. Mozaika klimatických údajů nám řekne, zda a v jakém množství budeme muset zajistit zavlažování, z převládajícího proudění se dá usoudit kvalita vzduchu a naznačí i možnosti vytváření protivětrných clon. Rozdělení průměrných srážek v průběhu roku nám naznačí, ve kterých obdobích bude rostlinstvo vyžadovat naši zvýšenou péči. Údaje o množství a délce trvání sněhové pokrývky pomohou při výběru dřevin, skalniček a květin.

Pokud bydlíme ve vyšších polohách, musíme počítat při výsadbě rostlin s jejich odolností vůči dlouhotrvající sněhové pokrývce a nízkým teplotám.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Na pozemek s buzolou

Orientace pozemku je neméně důležitá. Nejvhodnějšími polohami pro založení zahrady je orientace pozemku k jihovýchodu, jihu a jihozápadu od domu. Méně vhodné jsou plochy obrácené k severu. Z důvodu nepříznivých poměrů slunečního záření, doby svitu, nárazového proudění apod. Obtížné je upřesnění nejenom vzájemných vazeb domu a zahrady, ale i jednotlivých částí zahrady mezi sebou.

Dobrá zemina základem úspěchu

Dobrá znalost půdních podmínek pozemku je předpokladem k úspěšné výsadbě. Je pravda, že často nepříznivé půdní podmínky můžeme různým způsobem upravovat, zlepšovat, je však potřebné zvážit účelnost a trvanlivost zásahů. Půdní druh určuje v zásadě i výsadby některých dřevin. Těžko lze například do vlhkých, těžkých půd vysazovat dřeviny, které vyžadují půdy teplé a propustné. Rozborem chemických vlastností půdy zjistíme, zda se jedná o půdy kyselé či zásadité . Většina rostlin vyžaduje ke svému zdravému růstu reakce půdy okolo 6,4‑7,2 pH. Avšak vedle rostlin vysloveně vápnomilných (například některé druhy skalniček) existují rostliny, které vápno přímo nesnášejí (vřesy, azalky, rhododendrony).

Úrodná polabská černozem a orientace pozemku na jih či východ nám dovolí pěstovat mimo skleník teplomilné užitkové rostliny.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Jak si sami zjistíme reakci půdy?

Reakci půdy můžeme zjistit velice snadno sami zkouškou na lakmusový papírek. Vzorek zeminy vsypeme do určitého množství destilované vody. Z výluhu pomocí lakmusového papírku zjistíme půdní reakce. Při kyselé reakci papírek zčervená, při zásadité je modrý. Reakci půdy můžeme ovlivnit i hnojením organickými nebo chemickými hnojivy.

Písčité půdy jsou půdami lehkými. Snadno propouštějí vodu a rychle se ohřívají. Na živiny jsou chudé, často kyselé. Strukturu a výživnost písčitých půd zlepšujeme přidáním kompostu nebo rašeliny. Jílovité půdy jsou lepivé, slévavé a obtížněji se obdělávají. Zjara jsou dlouho studené, mokré a pomalu vysychají. tyto půdy jsou bohaté na živiny, protože obsahují dostatek humusu. Ke zlepšení půdní struktury hnojíme organickými hnojivy a kyselou půdní reakci upravujeme vápnem v dávce cca 375 g/m³.

Hlinité půdy tvoří přechod mezi písčitými a jílovitými půdami. Obsahem humusu, živin a svou drobkovitou strukturou patří mezi dobré zahradnické zeminy. Hlínovité půdy jsou bohaté na vápno, rychle vysychají. Pro alkalickou půdní reakci se hodí pouze pro některé druhy rostlin. Přidáváním kompostu nebo chlévského hnojiva můžeme zlepšit jejich strukturu.

V zahradách se objevují často půdy kamenité. Založit zahrádku v takovéto zemině je značně obtížné. Pro výsadby se proto doporučuje navezení lepší, kvalitnější zeminy. Tam, kde je půda zamokřená, je nutné provést odvodnění drenážními trubkami.

"Kam nemůže slunce, tam musí lékař"

Vedle znalostí klimatických a půdních charakteristik je nutné se seznámit s řadou dalších činitelů, kteří budou ovlivňovat život naší zahrádky. Světelné podmínky v zahradě ovlivňují nejenom rozmístění různých zařízení v zahradě, ale i výběr rostlin. Tam, kde bude větší část plochy zastíněna například budovami nebo stromy z okolních pozemků, se nebudeme snažit za každou cenu umístit prvky pro odpočinek, koutek pro děti, vodní nádrž apod. Do polostínu nebo stínu pak nebudeme vysazovat rostliny světlomilné. Naopak slunné polohy vyhradíme pro koupání, dětský koutek apod. Světelné poměry zahrady jsou rozhodující i pro umístění hospodářské, nebo chcete-li užitkové části zahrady. Dobré osvětlení je předpokladem úspěchu pěstování většiny druhu zelenin.

Teplotní poměry zahrady, zejména první jarní a první podzimní mrazíky, jsou určující pro umístění choulostivějších rostlin v zahradě. V zahradách v údolích, v tzv. inverzních polohách, je nebezpečí namrzání o to větší, že prakticky celoročně zde za určitých klimatických situací dochází k hromadění studeného vzduchu. Ten nejenže snižuje obyvatelnost zahrady, ale ovlivňuje i výběr rostlin pro výsadby.

Klima zahrady a její půda nám již na začátku určí, jakým rostlinám se v ní bude dařit. Ideální místo například pro japonský javor nemá být na větru a přímém slunci, které by mohlo listy spálit, ideální je polostín. Optimální je vyšší vlhkost vzduchu a humusovitá a propustná půda.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Vlhkost hraje důležitou roli

Vlhkostní poměry zahrady jsou odvislé od orientace ke světovým stranám. Pozemky s písčitými půdami obrácené k jihu či jihozápadu budou náročnější na zavlažování než pozemky s jílovitou půdou obrácené k severu a severovýchodu. Četnost zálivky závisí rovněž i na půdních podmínkách. Půdy jílovité, vlhčí, dovolí pěstování takových druhů rostlin, které nesnášejí přeschnutí. V písčitých půdách se naopak bude dařit rostlinám teplomilným, suchomilným. Některé zvláště svažité pozemky mohou mít partie sušší, naopak údolní polohy mohou být velmi vlhké. Tyto skutečnosti podmiňují výsadby rostlin.

Pokud si na zahradě zřídíme jezírko, vznikne nám biotop pro vodní a vlhkomilné rostliny.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ

Proudění vzduchu, jeho síla, a také stupeň znečištění ovzduší život v zahradě také ovlivňují. Zahrady v návětrných polohách nebo v území se silně znečištěným ovzduším musejí být řešeny s ohledem právě na tyto skutečnosti.

Znalost podmínek je prvním krůčkem k úspěchu, věnujme jim proto dostatečnou pozornost zavčasu. Ušetříme se tím nejenom mnoha zklamání, ale i finančních ztrát z úhynu choulostivějších rostlin. Nesmíme zapomínat ani na hledisko času, které je pro dosažení pocitu hotové práce u výsadeb dřevin rozhodující. Teprve při splnění všech potřeb zahrady nám vrátí naši snahu a péči, teprve potom bude zahrada plnit naše představy a požadavky na odpočinek.

Pokud vlastníte zahradu ve svahu, který je těžko přístupný k pravidelné údržbě, vytvořte si záhonek před domem, kde jsou květiny navíc chráněny před nepříznivými vlivy stěnou domu.

Foto (C) PAVLA HARTMANOVÁ