Keramický bazén - provoz a údržba

03.11.2013 15:36

Zastřešení  bazénu v podobě odsouvatelné střechy nebo stálé zimní zahrady či pavilonu je téměř nezbytností, máme-li bazén užívat dlouhodobě. Alespoň provizorní zastřešení venkovního vyhřívaného bazénu prodlouží plaveckou sezónu o pár týdnů, takže je reálné využívat bazén přibližně od poloviny dubna do poloviny října. Začátek a konec sezóny je ale pochopitelně závislý na počasí, na výkonu použitém k ohřevu, tepelné izolaci stěn atd. Pro dlouhodobé a dokonce celoroční užívání bazénu je nezbytné řádné a stabilní umístění bazénu přímo v interiéru. Z důvodu návratnosti vysokých investic je toto řešení velmi rozumné a přibližně 80 % všech realizovaných betonových bazénů je vybudováno v interiéru. Ze zbývajících dvaceti procent se většina venkovních bazénů velmi často dočká dodatečného zastřešení během jedné či dvou sezón.

RAKO nabízí keramické materiály do veřejných i privátních bazénů ve čtyřech základních barvách – v bílé, světle modré, tmavě modré a tyrkysové, které lze vhodně kombinovat s řadou dalších výrobků v pastelových či sytých signálních barvách.

Foto (C) RAKO, program RAKO POOL

 

Finančně méně náročné provedení zastřešení lze řešit například odsouvatelnou konstrukcí. Každé zastřešení bazénu však přináší problém známého skleníkového efektu. Bez větrání je pod střechou vlhko a teplo, což při delším osvitu sluncem může způsobovat problémy s využitím prostoru. Proto je důležité zajistit dostatečné větrání. Vytápěný interiér s vyhřívaným bazénem navíc přináší další komplikaci v podobě odpařující se vody. Odborníci musí navrhnout takový klimatizační systém, který je schopen odpařující se vodu kondenzovat a navracet zpátky do bazénu. A nejde o malé množství vody – jen pro orientaci: u bazénu o rozměrech 4 x 8 m hovoříme o 50 – 100 litrech vody za den! Tato hodnota však může být ještě vyšší, neboť záleží na tepelné izolaci bazénu, systému dohřívání vody, systému zastřešení apod. Aby bylo možné interiér využívat skutečně pohodlně, je též třeba vyřešit celkové odvlhčení vzduchové hmoty v interiéru a odvlhčení vnitřní strany okenních otvorů, které by se díky rozdílu teplot uvnitř a venku rosily. Proto je součástí klimatizačního systému i odvlhčovač. Pokud odvlhčení nebude vyřešeno, stavba začne vlhnout, pokud se vlhkost bude pouze odvětrávat, je třeba do bazénu dopouštět odpařený objem vody. Z popisu je tedy zřejmé, že návrh klimatizačního a odvlhčovacího systému v interiéru by měl řešit skutečný odborník. Ten by měl navrhnout odpovídající cirkulaci vzduchu a systém vytápění vody a vzduchu, a měl by být schopen seřídit řídící jednotku tak, aby teplota vody byla maximálně o 2 – 2,5 °C nižší než teplota okolí. Do složitého výpočtu však promlouvá spousta dalších vlivů, jako jsou například využití protiproudu, doba koupání, počet koupajících se osob, atd.

 

Údržba vody

S bazénem souvisí i otázka údržby vody. Vodu v bazénu neznečišťují pouze viditelné mechanické nečistoty, ale také mikroorganismy v podobě řas, baktérií nebo virů. Tyto mikroorganismy mohou být lidskému zdraví mnohem nebezpečnější než list spadlý ze stromu nebo čerstvě utopený slimák. I po důkladném osprchování přináší každý plavec do bazénu miliony choroboplodných zárodků, ve vodě zanechá další stopy svého těla – pot, vlasy, kožní maz, zbytky kosmetických a opalovacích přípravků. Tyto relikty lidského těla tvoří živnou půdu pro mikroorganismy.

Péče o vodu zahrnuje pravidelnou kontrolu základních charakteristik, zejména kyselosti. Voda ke koupání by se měla pohybovat v rozmezí hodnot pH = 7,2 až 7,6. Pro likvidaci mikroorganismů se do vody dávkuje chlor (v podobě tablet nebo prášku v plovoucí bóji, tzv. chlorátoru) nebo kyslík ve formě speciálního roztoku. Údržbu můžeme provádět téměř zadarmo ručně nebo ji za příplatek svěříme automatickému systému kontroly a dávkování. Dávkovače jsou schopny pohlídat vodu v jakémkoliv teplotním rozsahu, tedy i při vyšších teplotách, kdy se mikroorganismy rychleji množí. V interiéru je lépe se vyhnout zastaralému chlorovému systému ošetření vody, protože chlor je často cítit v celém domě. Dnešní technologie nabízí tzv. kyslíkovou chemii, využívající negativních oxidačních účinků na mikroorganismy. Zejména pro alergiky je to výborné řešení, protože kyslík není narozdíl od chloru dráždivý a nezanechává pachové stopy v ovzduší. Při dodržení technologického postupu je možné během několika dní přejít z chlorové chemie na kyslíkovou, aniž by bylo třeba bazén vypouštět.

Úpravy vody provádíme dle pokynů dodavatele technologie, drobné nečistoty nebo případné malé zakalení odstraníme vločkovačem, přípravkem, který aplikujeme do vody. Následnou chemickou reakcí se vysráží znečištění do vloček. Na dno a stěny použijeme speciální vodní vysavač, vybavený sběrným kartáčem. Bude-li bazén částečně vypuštěn, stěny můžeme poškádlit kartáčem a setřít vlhkým hadrem. Očistu i úpravu vody provádíme výhradně chemickými prostředky pro bazén. Použití běžných saponátů může znamenat malou pohromu, protože jakýkoliv následný pohyb vody vyvolává mohutné zpěnění i nepatrného množství saponátu.

Kvalitní bazén přináší uspokojení a zdravé potěšení z koupání při správné péči o vodu i čistotu bazénu

Foto (C) RAKO

 

Zazimování

U interiérových bazénů odpadá jedna další sezónní starost příznivců bazénového koupání – zazimování. Venkovní bazény, ať jsou plastové, fóliové či laminátové na zimu zásadně nevypouštíme. Jen snížíme hladinu tak, aby se voda nedostávala do potrubí prostřednictvím skimmeru a vratných trysek. Z potrubí a doplňků vypustíme vodu. Pokud by v těchto kritických místech zmrzla, mohlo by dojít k popraskání a trvalému poškození obslužných zařízení. Hladinu vody pokryjeme tepelně izolační plovoucí folií, která zabrání úniku tepla, zamrznutí a znečištění vody během zimy listím, sazemi a jinými mechanickými nečistotami. Voda v bazénu svou váhou vyrovnává tlak okolí na stěnách a na dně, takže přispívá ke stabilizaci bazénového tělesa vůči podloží. Snižuje se tím nebezpečí poškození bazénu například tlakovou spodní vodou. Do vody aplikujeme zazimovací přípravek proti tvorbě řas a biologického odpadu. Nejde proto v žádném případě ani chemickým složením, ani účelem o obdobu fridexu!

 

 

Zpět