Palivové dřevo: Recept pro vaši peněženku

Po vládních přešlapech s různými energetickými koncepcemi se státní podporou vytápění plynem a následném zdražení zemního plynu a se státní podporou fotovoltaiky a následném zdražení elektrické energie se návrat k vytápění osvědčeným dřevem a případně i další biomasou stává rozumnou ekonomickou realitou. Dřevo jako levné a ekologické palivo nabízí ve spojení s moderními tepelnými zdroji finančně zajímavou alternativu vytápění.

Topení dřevem, štěpkou a dřevěnými briketami dnes patří díky nízké pořizovací ceně k nejefektivnějším způsobům vytápění a ohřevu vody. Při výpočtu ročních provozních nákladů na běžný rodinný dům vycházíme z průměrné potřeby energie ve výši 65 GJ. Porovnávat aktuální náklady jednotlivých druhů energií již není složité, na internetu lze najít celou řadu kalkulaček nebo srovnávacích tabulek. Objektivní a aktuální studii naleznete například na webu www.tzb-info.cz , který je vysoce hodnocen a uznáván především odbornou veřejností. Z této i dalších studií vyplývá, že topení dřevem je ročně cca o několik stokorun lacinější než provoz tepelného čerpadla, o 5 až 6 tisíc korun lacinější než topení fosilními palivy, o 50 % lacinější než topení zemním plynem a o 65 % lacinější než topení elektrickou energií. Na druhou stranu spalování dřeva přináší i své nevýhody – zajištění dovozu paliva s předstihem, relativně velký prostor na uskladnění, manipulace se dřevem, nutnost obsluhy kotle a horší možnost regulace topného systému.

Les je zdrojem kvalitního palivového dřeva

Foto (c) Ewa Karásková

Vysokou užitnou hodnotu nabízejí nejen klasické kotle na tuhá paliva, ale také pohledová topidla. Krby, krbová a kachlová kamna přinášejí nový rozměr bydlení, protože se stávají krásnou a k tomu ještě efektivní součástí interiéru. Ve spojení s teplovzdušným systémem nebo teplovodním výměníkem jsou plnohodnotnou variantou standardního vytápěcího systému. Pro spalování v krbech a krbových vložkách doporučujeme zejména listnaté dřevo – nejlépe břízu, dub, buk či jasan. Vždy se však vyvarujte použití povrchově upravovaného dřeva. Spalování jakýchkoliv lakovaných, barvených nebo impregnovaných kusů, například částí starého nábytku, mohou poškodit tepelný zdroj nebo spalinové cesty. Ještě nebezpečnější a horší je spalování chemicky ošetřovaného dřeva, železničních pražců a lisovaných dřevotřískových desek, protože vznikají nebezpečné toxické exhaláty a výpary.

Vlastnosti dřeva

Před nákupem palivového dřeva musíme zvážit možnosti přepravy od dodavatele, skladování, druh dřeva, jeho stáří a dodací podmínky. Spalování dřeva je chemický proces, který produkuje teplo. Dřevo jako přírodní materiál není stejné – každé má jinou stavbu, jiné chemické složení a vlhkost. Dřevní hmota je závislá i na lokalitě, kde strom vyrostl. Proto nepřekvapí, že každé dřevo jinak hoří a má i jinou výhřevnost. Zásadní vliv na výhřevnost dřevní hmoty má její vlhkost. Proto dřevo, které použijete pro svůj kotel, krb nebo kamna, musí být řádně proschlé. 

Dřevo s velkým podílem vody má podstatně nižší výhřevnost, neboť velká část vznikajícího tepla je spotřebována na odpaření vody, vázané ve dřevě. Čerstvě pokácené dřevo má vlhkost kolem 50 %, ovšem pod kůrou mezi jádrem a lýkem obsahuje dokonce až 70 % vody! Syrové dřevo je proto nutné nechat vyschnout – na požadovanou vlhkost kolem 20 % dřevo vysychá pod chráněným přístřeškem až dva roky. Dřevo z již dříve pokácených stromů a uskladněné v lese nebo na volném prostranství může mít vlhkost kolem 30 %, takže u něj se doba vysychání dá zkrátit i na pouhých několik měsíců. Měkčí dřevo se lépe zbavuje vlhkosti, proto je vysychání rychlejší. Energetické využití vyschlého dřeva je znát – posuďte sami: 1 kg dřeva o vlhkosti 40 % vydá cca 8,5 až 10,5 kJ/hod., kdežto 1 kg vyschlého dřeva o vlhkosti 20 %  vydá 14,5 až 16,75 kJ/hod. 

Při spalování vlhkého nebo mokrého dřeva polena syčí, špatně prohořívají a vydávají málo energie. Dochází k výrazné tvorbě sazí a dehtu. Tyto pevné a kapalné odpadní produkty hoření znečišťují krb, kamna či kotel a zanášejí kouřovod. Výsledkem je malá efektivita využití dřeva, vyšší spotřeba paliva, větší množství popela a výrazně nižší celková účinnost tepelného zdroje. Dřevo je tedy nutné nechat alespoň dva roky vyschnout. Uskladněte jej pod střechou ve větraném prostoru, aby nedošlo k jeho zapaření a vzniku plísní. Musíte také zabránit přijímání vlhkosti od země.

Dalším parametrem je výhřevnost dřeva. Při porovnání 1 kg paliva je výhřevnost u všech druhů dřeva přibližně stejná, činí 4,1 až 4,4 kWh/kg, rozdíl je tedy zejména v objemu spalovaného dřeva. Nejlepší výhřevnost v přepočtu na metr kubický rovnaného dřeva má tvrdé listnaté dřevo v čele s habrem (až 2200 kWh/prm), menší výhřevnost mají měkké listnáče, nejmenší výhřevnost mají jehličnany.

Porovnání výhřevnosti a cen jednotlivých druhů dřeva

(prm = rovnaný kubický metr, prmS = kubický metr sypaného paliva)

Měkké dřevo se rychleji rozhoří, dříve rozpálí topeniště, ale rychleji shoří, budete tedy více přikládat. Je lacinější než dřevo tvrdé. Přesto se doporučuje nakupovat směs paliv, kde by měkké dřevo mělo představovat alespoň čtvrtinu dodávky. Při výběru paliva vybírejte raději polena štípaná. Lépe prosychají, lépe hoří a při skladování odolávají lépe hnilobám a plísním.

Buk, dub a jasan jsou pro topení v kamnech a krbu nejvhodnější. Rychle vysychají, lehce se zapalují a oheň z nich je živý se silně zářivými plameny. Tyto tvrdé dřeviny hoří velmi pomalu a mají vysokou výhřevnost. Patří k nejběžnějším typům paliva. Jejich dřevo pomalu odhořívá a dává poklidný oheň s jasně zářivými uhlíky. Dřevo břízy je poněkud výjimečné – nedoporučuje se skladovat déle než rok, pak jeho kvalita rychle klesá. Při hoření bříza nevyvíjí jiskry, je proto velmi vhodná do otevřených krbů. Měkké jehličnaté dřevo smrku a borovice hoří o něco rychleji než klasické tvrdé palivové dřevo a má menší výhřevnost. Jehličnany jsou však cenově dostupnější.

Dodávku paliva na klíč nebo vlastní zpracování?

Cena za sypaný metr se výrazně liší v závislosti na dodavateli, regionu a dostupnosti dřeva. Nezanedbatelná není ani délka polen, nejčastěji se používají míry 25 cm, 33 cm, 40 cm, 50 cm. Cena kratších polen je vyšší, souvisí s větším objemem dřevní hmoty v sypaném metru kubickém. K uvedeným cenám nezapomeňte připočítat cenu dopravy.

Kromě nabídek v objemech celých metrů kubických koupíte i minibalení pro příležitostné topení, například pro mimořádné použití krbu v zimní sezóně. Můžete například zakoupit 12kg pytel s bukovými a smrkovými poleny v poměru 70 % : 30 % za 60 Kč, nebo 5 kg pytel se smrkovými třískami na zátop za 50 Kč. To jsou však jen ceny orientační. Zásoby dřeva pořizujte s předstihem – pamatujte na dobu nutnou k vysušení paliva. Při troše štěstí sice koupíte i dřevo již vyschlé, to se však jistě projeví i na ceně.

I když je dřevo nejlacinějším palivem, můžete i na něm ještě ušetřit, máte-li dost fyzických sil a možností. Oslovte místního správce lesů s žádostí o vlastní těžbu svépomocí, případně s žádostí o „vyčištění“ vytěženého lesa. Cena paliva tak může výrazně klesnout – někdy za pár tisícovek pořídíte dřeva na dvě či tři topné sezóny. Místo dodávky paliva na klíč si můžete na čerstvém vzduchu trošku zacvičit s pilou a sekerou. Určitě poznáte lepší a zdravější využití volného času než trápení těla v zatuchlé a potem „sportovců“ páchnoucí posilovně. K práci toho moc potřebovat nebudete – kromě vlastní energie postačí v lese pila či motorová pila a kvalitní sekera, doma pomůže již moderní mechanizace – štípač polen, cirkulárka s bezpečnostním podavačem.

Orientační tabulka přepočtu objemových jednotek