Střešní okna v nástavbách

Pro oživení nevyužitých půdních prostor je však nejen důležité zajistit příznivé teplotní poměry, tedy teplo v zimě a přijatelný chládek v létě, ale také přivést do místností dostatek světla. Ve starších objektech se setkáváme nejčastěji s vikýřem nebo vikýři ve střeše. Architektonicky působí velmi zdařile, o tom není pochyb, ale z hlediska světelného přínosu nejsou příliš efektivní.

Vzhledem k výšce slunce nad obzorem a téměř vždy kolmo k zemi situovaným proskleným plochám oken je osvětlení vnitřního prostředí pod střechou využito nepříliš efektivně. Konstrukční řešení při zabudování vikýře do střechy je poměrně náročné, navíc jeho správné ošetření z hlediska prostupu ploch střechy a stěn bývá problematické. Průsečnice ploch se stávají velmi často zdrojem potíží při zatékání, pokud klempíři a pokrývači neodvedou kvalitní práci. Rohy, záhyby a hrany se mohou také stát při přerušení pláště tepelné izolace zdrojem tepelných mostů, které způsobují úniky tepla. V důsledku toho dochází k vytváření vlhkých míst v důsledku kondenzace atmosférické vlhkosti. Při dlouhodobějším působení se mohou taková mokrá pole stát zdrojem plísní a hub, což může v konečném hodnocení vést k velmi vážnému narušení vnitřního klimatu, ke znehodnocení interiéru a nevratnému poškození krovů a tepelných izolací.

V žádném případě však nelze říci, že vikýř je zastaralý, nemoderní a že má své období rozmachu za sebou. I přes tato rizika jsou vikýře při troše šikovnosti řemeslníků dobře zvládnutelné a jejich obliba při letmém pohledu na novostavby kolem nás zažívá rozkvět.

Jiným řešením, jak přivést světlo do půdních prostor, je instalace střešních oken. Na rozdíl od vikýřů není instalace střešních oken tak stavebně-technicky náročná, není tolik závislá na konstrukci krovu a ani narušení tepelně-izolačního pláště není tak výrazné. Samotná montáž střešních oken je velmi rychlá a nenáročná, provádí se totiž z podkroví, aniž by bylo nutné budovat lešení nebo jiné pomocné konstrukce. I tento fakt promlouvá do nižších pořizovacích nákladů.

V novostavbách se před zabudováním střešních oken nemusíme příliš bát administrativních potíží, dobře připravený projekt zapadající do koncepce okolní zástavby nebude činit stavebnímu úřadu žádný problém. Ve starší zástavbě, zejména u památkově chráněných objektů, můžeme ale narazit. Památkáři ve snaze chránit kulturní a architektonické hodnoty mohou činit potíže při schvalování výrazné vzhledové změny, kterou do původního charakteru budovy zabudováním střešních oken zamýšlíme učinit. Proto je třeba náš záměr důkladně konzultovat na patřičných úřadech, abychom nebyli po dlouhých úředních jednáních a procesech zklamáni zamítavým stanoviskem.

V každém případě jsou střešní okna výrazným architektonickým prvkem, který dokáže nejen velmi účinně přivést do interiéru světlo, ale také ozvláštní samotný interiér. V návrhu velikosti a počtu střešních oken platí, že ideálním řešením je prosklení střechy v ploše odpovídající asi jedné desetině podlahové plochy podkroví. Množství světla ale nezávisí jen na celkové ploše oken, ale také na jejich množství, rozložení, orientaci střechy vůči světovým stranám a na provedení vnitřních omítek a maleb.

Konstrukčně jsou na střešní okno kladeny minimálně stejné nároky, jako na kvalitní okno v obvodovém plášti budovy. Střešní okno je vystaveno všem výkyvům počasí – od letních teplot vystupujících na rozpálené střeše k 70 °C, přes déšť, kroupy, sníh, až po mrazy minimálně kolem -20 °C, zjistíme, že jde o extrémně namáhaný stavební prvek. Aby spolehlivě fungoval v těchto krutých podmínkách, musí tomu jeho konstrukce pochopitelně odpovídat.

Rám střešního okna je vyroben ze dřeva u drtivé většiny výrobců. Speciálně vybrané a lepené lamelové přířezy eliminují riziko zkroucení profilu, což by mohlo vést k nedomykavosti styčných ploch a zatékání. Samotné dřevo před povětrnostními vlivy chrání většinou několik vrstev impregnace, nátěrů a laků. Na trhu se začínají objevovat střešní okna s plastovými profily opatřenými speciální ochranou proti ultrafialovému záření. Stabilizovaný plast a kovem zpevněný profil by měl s odhadem životnosti několika desítek let odolávat změnám teplot i nástrahám počasí.

Střešní okna patří mezi dominantní prvky každého interiéru

Foto (c) VELUX

Ideálním řešením kombinujícím oba materiály dohromady je pak okno, jehož profil rámu je zhotoven ze dřevěné lepené lamely na povrchu kryté plastovou vrstvou. Tento plast je navíc ještě chráněn dvousložkovým polyuretanovým lakem. Jeho úkolem je chránit rám před vlhkostí a nanášením nečistot.

Klima v interiéru a tepelnou pohodu musí zajistit kvalitní zasklení, eliminující jak úniky tepla v zimě, tak přehřívání interiéru nadměrnou sluneční expozicí v létě. Proto se používají kvalitní izolační dvojskla nebo trojskla nebo izolační dvojskla se speciální protisluneční úpravou, jak jsme již zmínili v odstavcích o zasklení a obecných vlastnostech oken.

V konstrukci okna bychom neměli zapomínat na existenci tzv. „ventilační klapky“, která umožňuje výměnu vzduchu i při zavřeném a zajištěném okně. Problematika přivětrávání se stala tak důležitým hygienickým požadavkem, že byla dokonce zařazena do požadavků normy ČSN 730540-2. Zde je stanovena nutnost výměny poloviny objemu vzduchu v místnosti během jedné hodiny. Snaha utěsnit veškeré otvory je totiž velmi kontraproduktivní – bez větrání se velmi rychle zvyšuje objem vydýchaného oxidu uhličitého, oxidu uhelnatého a oxidů dusíku z hoření plynu při vaření, což může vést nejen ke ztrátě koncentrace a bolestem hlavy, ale i k závažnějším zdravotním komplikacím. Ventilační klapka proto k oknu již neodmyslitelně patří. Bývá opatřena prachovým filtrem, který zamezí vstupu nečistot a aerosolů z vnějšího prostředí.

Samotné střešní okno může mít sebelepší konstrukci a vynikající technické parametry, ale bez kvalitního a pečlivého zabudování do střešního pláště jsou tyto výhody k ničemu. K napojení rámu okna na střešní plášť slouží tzv. lemování. Jde o systém montážních prvků a propojovacích plechů, které správným složením vytvoří neprodyšný korozivzdorný límec kolem okna. Důmyslná stavebnice lemování v kombinaci s tělesem střešního okna zabrání zatékání vody do střešního pláště.

Podkroví se může snadno stát mimořádně kouzelným a oblíbeným prostorem právě díky množství světla, přichízejícího do interiéru přes kvalitní střešní okna

Foto (c) SOLÁRA

Řada výrobců nabízí takové systémy střešních oken, že je možné vybraná jednotlivá okna v závislosti na rozteči trámů v krovu vzájemně kombinovat do sestav v řadách vedle sebe a nad sebou, takže mohou vznikat opravdu velké prosklené plochy. Pro zachování příznivých tepelných a světelných poměrů výrobci střešních oken nabízejí ucelené systémy stínících prvků do interiéru i venkovního prostředí. Zákazník si může do interiéru vybrat ze speciální nabídky žaluzií a roletek, na vnější straně okna se prosazují markýzy a předokenní rolety. Ovládání otevírání oken a nastavení stínících prvků bývá v případě umístění okna mimo manipulační dosah uživatele řešeno dálkovým motorickým ovládáním nebo ručním ovládáním s nastavitelnou prodlouženou tyčovou rukojetí nebo provázkovým ovládáním. Barevnost okenních doplňků volíme tak, aby ladily s interiérem, v případě markýz nebo předokenních rolet aby odpovídaly vzhledové koncepci celého domu.

Výběrem správných střešních oken si zajistíme velmi důležitý optický kontakt s okolním prostředím a přírodou. Pokud montážní firma nebo pracovníci montážní čety přímo od výrobce dodrží veškeré technologické postupy a doporučení, nalezneme ve střešních oknech esteticky přitažlivé stavební prvky, které nám zprostředkují kontakt se světem. Pokud architekt nebo projektant přizná krovům jejich vzhled a důležitost v interiéru, lze velmi jednoduše dosáhnout atraktivního vnitřního prostředí. Jeho krásu ocení každý návštěvník i stálý uživatel. Střešní okno se pak oprávněně stane nádherným jedinečným filmovým plátnem, kde dnem i nocí můžeme sledovat nekonečné představení matky přírody. Není snad krásnějšího pocitu osobní svobody a volnosti duše, můžeme-li usínat s miliony hvězd nad hlavou, nebo se probouzet do ranních červánků.