Dřevěné podlahy (1): Atraktivní řešení pro každý interiér
08.03.2015 00:14Dřevo je přírodním materiálem s ideálními tepelně-izolačními vlastnostmi, nádherným, jedinečným a nezaměnitelným originálním povrchem, příjemným na dotek. Dřevo svým chováním přispívá k lepšímu interiérovému prostředí. Spolu s teplotou v místnosti, vlhkostí vzduchu a prouděním vzduchu má pro útulnost velký význam také povrchová teplota použitých stavebních materiálů. Díky vhodné teplotě povrchu se člověk cítí i při celkové nižší tzv. "pocitové" teplotě v místnosti dobře. To má pozitivní vliv nejenom na náklady za topení, ale i obecně na zdravotní stav, protože interiér není třeba zbytečně přetápět. Dřevo na podlaze stejně jako obkladový materiál na stěnách tyto přednosti díky své nízké tepelné vodivosti doslova nabízí.
Kvalitně ošetřený povrch masivní dřevěnou podlahu neohrozí
Foto (c) FEEL WOOD, SERAFIN CAMPESTRINI
Na pocitovém vnímání interiéru se podílí také relativní vlhkost vzduchu v místnosti. Příliš vysoká vlhkost vzduchu, která v domech často vzniká především v zimě, musí být vyvětrána, aby se zabránilo tvorbě plísní na všech chladnějších površích stavebních materiálů. Tato krátkodobá zvýšená vlhkost vzduchu může být díky hygroskopickým vlastnostem přechodně pohlcena právě dřevem. Zrovna tak může být při krátkodobě suchém vzduchu vyloučena dřevem pohlcená vlhkost. Uvedená vlastnost dřeva je báječnou výhodou především pro alergiky, protože srovnává výkyvy relativní vlhkosti. Klima v interiéru je tak výrazně stabilnější a pocitově příjemnější.
Dřevěný povrch podlahy nebo obkladu je příjemný na dotek, každý centimetr lidského těla příznivě vnímá přirozené strukturované povrchy. Pro dřevo to platí dvojnásob. Čím přirozenější a méně upravené je dřevo pro podlahy nebo stěnové obložení, tím příjemnější je na dotek. Tuto přirozenost lze zdůraznit co nejjednodušším ošetřením povrchu – stačí, je-li povrch napuštěn olejem nebo voskem. Struktura dřeva a jeho původní textura tak zůstanou zachovány a udělají z každého dřevěného povrchu požitek pro smysly. Kontakt se dřevem také zprostředkovává metoda opracování povrchu. Z kombinací dřevin, třídění a povrchových úprav vzniká nespočet vizuálních variant interiérů, které vyhoví vkusu i nejnáročnějšího uživatele.
Přesná prkna masivní dřevěné podlahy procházejí náročným výrobním procesem
Foto (c) FEEL WOOD, SERAFIN CAMPESTRINI
Masivní dřevěnou podlahu můžete také při renovaci čas od času pozměnit nebo oživit – stačí povrch zbrousit o cca 1 až 2 mm a nanést novou povrchovou úpravu (lakováním nebo olejováním). Masivní dřevěná podlaha tak bude sloužit spolehlivě dlouhá léta. A jak dřeviny vybírat? To už je složitější. Tuzemské i exotické dřeviny nabízejí široké spektrum vlastností a přirozeně také možností využití. K tomu je třeba přidat i estetické požadavky uživatele a vzhled interiéru. Výsledkem musí být rozumný kompromis.
Tabulka 1: Obecné charakteristiky nejpoužívanějších jehličnatých tuzemských dřevin
| Dřevina | Popis |
| Smrk (Picea abies) |
Nejběžnější druh stromu ve střední Evropě a ve Skandinávii, a tím i nejdůležitější užitková dřevina; zralé dřevo není barevně odlišeno; bělavě žluté dřevo; krátká přirozená životnost, těžko impregnovatelné. |
| Borovice (Pinus silvestris) |
Dřevina s výrazně tmavším jádrem, která má o něco delší životnost než smrk; běl je dobře impregnovatelná, proto se borové dřevo často používá na tlakovou impregnaci, při které může být celý průřez běli rovnoměrně naimpregnovaný; běl je velmi náchylná k zamodrání; velmi bohatá na pryskyřici. |
| Jedle (Abies alba) |
V kresbě a ve vlastnostech velmi podobná smrku; nemá žádné pryskyřičné kanálky a zásmolky; také krátká přirozená životnost; o něco lépe impregnovatelná než smrk. |
| Modřín (Larix decidua) |
Červenohnědé jádro, delší životnost než u smrku a jedle; často používaný v exteriérech, např. na mosty, terasy, fasády. |
| Douglaska (Pseudotsuga menziesii) |
Jehličnatý strom (Oregon pine) původem ze Severní Ameriky s úzkými letokruhy; v Evropě vypěstované stromy tvoří širší letokruhy a mají tak o něco kratší životnost; použití jako stavební dřevo. |
Tabulka 2: Obecné charakteristiky nejpoužívanějších listnatých tuzemských dřevin
| Dřevina | Popis |
| Javor (Acer pseudoplatanus) |
Tvrdé, světlé, bělavé dřevo s jemnými zřetelnými letokruhy. Používá se na dekorativní překližky, nábytek, ale i na podlahy (parkety, podlahová prkna) a schodnice. |
| Dub (Quercus sp.) |
Těžké, tvrdé listnaté dřevo s vysokou pevností a dobrou přirozenou životností. Použití zejména v interiéru na podlahy a nábytek, vzácněji v exteriéru, pokud je požadována delší životnost. |
| Buk (Fagus sylvatica) |
Tvrdé, těžké dřevo, s barevně homogenní, světlou stavbou. Zejména u buku velmi rozličné použití – od výroby nábytku, k překližkám a parketám. |
| Jasan (Fraxinus excelsior) |
Těžké, tvrdé a především elastické jehličnaté dřevo; použití v interiéru například na nábytek, podlahy, tělocvičné nářadí, násady. |
| Akácie (Robina pseudoacacia) |
Též nazývána akát, nejtrvanlivější tuzemská dřevina, proto se používá v exteriérech bez povrchové úpravy (révové kůly, hračky); v interiéru též pařená na podlahy. |
Autor: Petr Velfel
Autor děkuje společnosti SERAFIN CAMPESTRINI za poskytnutí odborných konzultací a obrazové dokumentace.
———
Zpět
