Váš záměr může přinést ekonomický smysl v případě dobře provedené rozvahy, vycházející z možností zajištění suroviny, skladování vyráběného paliva a technických možností vašeho kotle. Ve stručnosti se pokusím modelovat vstupní informace, bohužel z dotazu nejsou známy další potřebné okolnosti. Pokud budete využívat pouze piliny z vlastní dílny, případně z nějakého dřevozpracujícího podniku, bude vám dostačovat malý peletovací lis v ceně kolem 22 až 24 tisíc korun. Takovým lisem zvládnete zhotovit až 70 kg pelet za hodinu. Při vytápění běžného rodinného domu pouze peletami spálíte přibližně 7 až 10 tun pelet za rok, na výrobu tohoto množství spotřebujete elektrickou energii ve výši kolem 3 000 korun. Při zpracování vlastních pilin a nezapočítáte-li vlastní čas věnovaný výrobě pelet, dostanete zajímavou ekonomickou návratnost, uvážíte-li, že při využití plynu budou roční náklady na vytápění rodinného domu kolem 40 000 korun. Pelety pro vytápění si však nemusíte vyrábět sami – za rozumné peníze se dají koupit od specializovaných dodavatelů.

Budete-li však chtít peletovat hobliny, budete muset pořídit drtičku – její cena se bude pohybovat až kolem 50 000 korun. Je to velká investice, na druhou stranu dokáže zpracovat veškerý další agromateriál, který připadá v úvahu k vytápění, můžete totiž využít větve, třísky, šišky, piliny, slámu, seno, řepku, slunečnice, plevy z posklizňových linek, králičí, kravský a koňský trus, ale také starý papír a noviny, kartony apod. Taková investice se vyplatí zejména na vesnici, kde je možnost bezplatného nebo velmi laciného pořízení tohoto agroodpadu nebo cíleného materiálu. O investici se také můžete podělit – není neobvyklé, že se o investici rozdělí majitelé například čtyř či pěti nemovitostí. 

Pro vytápění peletami využijete běžný kotel na tuhá paliva s režimem ručního přikládání – podobně jako když chodíte ručně přikládat uhlí. Mějte však na paměti, že pelety budou hořet rychleji než uhlí, o četnosti přikládání bude rozhodovat způsob provozování kotle. Pokud byste chtěl dosáhnout většího komfortu s minimální obsluhou, můžete pořídit automatický kotel se zásobníkem na pelety, zde se cena bude pohybovat přibližně od 70 000 korun. Takový kotel si sám pomocí šnekového dopravníku přikládá ze zásobníku, umí i kontrolovat svůj režim apod.

Biomasu lze zpracovávat také do podoby briket, zpracování v takovém lisu je obdobné jako u pelet. Malý briketovací lis v pořizovací ceně kolem 160 000 korun může produkovat až 20 kg paliva za hodinu. Ke zpracování využijete agromateriál i dřevní odpad, papír atd., do lisovací komory však musí vstupovat surovina malých rozměrů, například do 2 cm. Svou roli hraje i její vlhkost. Materiál větších rozměrů je opět nutné předem rozmělnit v drtičce. Takové investice a ekonomiku výroby musíte diskutovat s dodavatelem technologie v závislosti na záměru využití a možnostech dodávek suroviny. Tu si můžete zajistit i z menší truhlářské provozovny. Spalování briket můžete provádět v běžném kotli na tuhá paliva.

V současné době jsou dotační zdroje pro běžné občany velmi omezené, v rámci programu Zelená úsporám v letošním roce určitě žádnou pomoc v tomto smyslu nečekejte, snad se situace zlepší v roce 2013, kdy by měla být podpora obnovena. O jakou výši a jaké produkty se bude jednat, je předčasné hovořit, ale zároveň se pracuje na přípravě programu podobného Zelené úsporám, který ekologické vytápění našich domovu podpoří.

Rada Moravskoslezského kraje poskytuje dotace ze Společného programu Moravskoslezského kraje a Ministerstva životního prostředí na podporu výměny stávajících ručně plněných kotlů na tuhá paliva za nové nízkoemisní automatické kotle na uhlí, které jsou vázány výhradně na Moravskoslezský kraj. Ačkoliv budou možnosti podání žádosti 2. výzvy v době vydání tohoto čísla časopisu již uzavřeny, není vyloučeno pokračování v blízké budoucnosti.

Pro fyzické a právnické osoby podnikající v zemědělské výrobě jsou letos taktéž již uzavřeny možnosti dotace v rámci Programu rozvoje venkova, kde v Ose III existovala možnost využití Opatření 1 a 2 pod názvem Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje. Pro příští rok by měly být známy záměry a alokace peněz z tohoto programu pravděpodobně v prosinci 2012. Program spadá do kompetence Státního zemědělského intervenčního fondu. Proto doporučuji sledovat zejména internetové diskuze na uvedené téma.

Bližší informace k uvedenému dotačnímu programu naleznete zde.

Gril na pelety je zajímavou možností využití pelet. Tento alternativní gril můžete využít podobně jako elektrický nebo plynový gril či zahradní krb s grilem. Vzhledem k tomu, že budete připravovat potraviny, které přijdou do styku s produkty spalování, využijete pro přípravu pokynů výhradně pelety z čistého dřeva. Vyvarujte se použití jiných materiálů, jako jsou nejrůznější dřeviny, agroodpad nebo papír či materiály s chemikáliemi, tedy i barvami apod. Na trhu pořídíte grily na pelety v různém provedení, včetně zařízení s automatickým podáváním pelet a motorového natáčení grilu. Při přípravě dobrot tak můžete při rodinné akci nebo posezení s přáteli zaujmout něčím praktickým a zajímavým.

V dotazu se nezmiňujete ani o druhu tuhého paliva, ani o požadovaném výkonu kotle, proto nelze doporučit konkrétní výrobek. Na trhu však existuje nabídka automatických kotlů, které jsou schopny samostatného fungování po dobu i několika dnů bez lidské obsluhy. Většinou tyto kotle k automatickému provozu využívají kvalitní dřevěné pelety o průměru 6 až 10 mm, případně hnědé uhlí o zrnitosti 4 až 25 mm. Při ruční obsluze můžete do kotle přikládat také palivové dřevo, krátké kusové dřevo, čerstvé piliny nebo dřevní štěpku, hnědé či černé uhlí.

Kotel pro svou automatickou činnost vyžaduje montáž zásobníku paliva, jehož objem spolurozhoduje o čase samostatného provozu, dále šnekový podavač, který se stará o postupný přísun paliva ze zásobníku a speciální retortový hořák, využívající princip spodního přikládání paliva. V topeništi se palivo zdola vysouvá na rošt, kde postupně odhořívá. Hoření probíhá za řízeného proudění vzduchu. Popel postupně přepadává do popelníku. Retortový hořák se speciálním adaptérem dokonce umožňuje spalování i méně hodnotných biopaliv, například rostlinných pelet či obilí.

Pro spolehlivý provoz je kotel pochopitelně vybaven elektronickou regulací, kterou lze napojit na prostorový termostat v pokoji, případně na nadřazený regulační systém vytápění. U vybraných typů kotlů existuje možnost naprogramování provozního režimu kotle na celý týden. Kotel se zásobníkem může být také vybaven pneumatickým dopravníkem palet, který se postará o doplňování pelet do zásobníku.

Malé truhlářské dílny, pily a další drobné provozovny dřevozpracujícího průmyslu často řeší problém likvidace dřevního odpadu. Elegantní řešení jeho využití nabízejí například briketovací lisy. Takové konstrukčně jednoduché strojní zařízení dokáže zpracovávat nejen štěpku a piliny, ale také další suroviny – drcený papír, odpady rostlinného původu ze zemědělské výroby nebo speciálně pěstované energeticky zajímavé rostliny.

Ve spojení s nabídkou kotlů se tak nabízí ekonomické a ekologické řešení využití biomasy briketováním a spalováním, a to přímo na místě s využitím tepla k vytápění domácnosti nebo malého provozu. Odpad slisovaný do briket bez použití pojiva se lépe skladuje, přepravuje a zabírá méně místa. Briketovací lisy snadno zpracují dřevěné piliny, hobliny, třísky a prach ze dřeva, drcený papír, drcené energetické rostliny, pazdeří, obilnou a řepkovou slámu, prach z odsávacích jednotek, makovinu a semena rostlin. Vlhkost dřevního odpadu pro úspěšné briketování se pohybuje kolem 8 až 15 %. Rozměry zpracovávaného odpadu se liší podle instalovaného zařízení a typu suroviny. Výrobci briketovacích lisů jistě rádi a ochotně poskytnou konzultace a objasní specifické zvláštnosti používaných surovin. Výjimkou často není ani provedení ověřovací výkonové zkoušky pro konkrétní zpracovávaný druh odpadu.

Vyráběné brikety mají tvar buď válce o průměru 50 až 70 mm a délce zpravidla od 30 do 70 mm, anebo pravoúhlého tvaru o rozměrech kolem 50 × 50 × 60 mm, které se vyrábějí lisem s vyšším výkonem. Velké výkonné lisy ale produkují i kvádrové brikety o rozměrech až 135 x 65 x 90 mm, s měrnou hmotností více než 1000 kg/m^3. Výhřevnost briket se pohybuje v rozmezí 15 až 18 MJ/kg. Brikety se spalují ve všech typech kamen a kotlů a ve spalovnách tuhých paliv. Jejich velká výhřevnost se účinně zužitkuje ve zplynovacích kotlích.

Zemědělské produkty, dále papír, dřevo, hobliny, piliny, slámu, slunečnici a mnoho dalších surovin lze rovněž zpracovat v peletovacích lisech, jejichž princip fungování je velmi blízký briketovacím lisům. Rozdíl je zejména ve velikosti finálního produktu – pelety mívají průměr kolem 6 mm a délku od 8 do 20 mm. 

Již naši předkové si uvědomovali, že nejefektivněji se spaluje vysušené dřevo. Proto své chalupy obkládali dřevěnými poleny – kromě dodatečného vnějšího „zateplení“ stěn domu dřevo vysychalo přirozeným působením větru a slunečních paprsků.

Obsah vody ve dřevě skutečně zásadně ovlivňuje jeho výhřevnost. Voda má velké výparné teplo – toto dodané teplo se zbytečně spotřebovává na přeměnu vody ve vodní páru. Proto u dřeva s vyšším obsahem vody klesá množství využitelné tepelné energie.

Před spalováním je tedy nutné nechat dřevo alespoň částečně vyschnout, aby vlhkost klesla alespoň pod 30 %. Ideálního procesu spalování s maximální výhřevností dřeva dosáhnete při vlhkosti od 15 do 20 %. Takto vysušené dřevo vysychá přirozenou cestou pod krytým přístřeškem až dva roky.

Dřevo uskladnit v kůlně můžete, ale musíte zajistit dostatečné větrání celého prostoru, aby relativní vlhkost prostředí proces vysoušení vůbec umožňovala. Dřevo je totiž hygroskopické – vysušené dřevo v prostředí s vysokou relativní vlhkostí opět vodu vstřebává. Ideální by byl tedy spíše otevřený přístřešek, který dřevo ochrání před deštěm a sněhem, ale přitom umožní účinné odvětrávání.

S ohledem na stoupající energetické náklady by mnohý majitel domu elektrickou energii a teplo vyráběl nejraději sám. Toto přání nemusí zůstat jen snem. Pro tento účel je vhodná malá kogenerační jednotka, která se vejde naprosto bez problémů do sklepa. Tyto malé energetické centrály nejsou větší než mrazicí box.

Mini-kogenerační jednotky fungují na principu současné výroby elektrické energie s využitím přebytečného tepla. Spalovací motor nebo plynová turbína pohání generátor k výrobě proudu. Ten promění mechanickou energii v energii elektrickou. Při tom vzniká odpadní teplo, které se následně používá k vytápění. Deskový výměník tuto energii totiž předává do zásobníku teplé užitkové vody. Mini-kogenerační jednotky na spodní hranici výkonu se dají pořídit například v Německu zhruba za 10 000 eur při odhadované životnosti kolem 20 let. Dodavatel energie je v rámci ekologické daňové reformy podporován státem. Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektrické energie dostane provozovatel v Německu od státu 5,11 centů. Výroba elektrické energie pro vlastní použití je navíc osvobozena od energetické daně a navíc se uživateli vrací spotřební daň za spotřebované palivo. Toto opatření se v jednotlivých spolkových zemích od sebe liší.

V  podmínkách České republiky jsou k dispozici zatím nejmenší kogenerační jednotky s elektrickým výkonem 7 kW a tepelným výkonem 18 kW. Pokud by byla měla být energeticky efektivní instalace takovéto jednotky, bylo by třeba zajistit celoroční využitelnost velkého tepelného výkonu – a to je energetická spotřeba energeticky náročného velmi velkého rodinného domu (s několika bytovými jednotkami), navíc například s velkým vyhřívaným bazénem apod. I se státními příspěvky a dotacemi na výkup energie (například KVET=kombinovaná výroba elektřiny a tepla) je návratnost investice do malých kogeneračních jednotek pro běžné rodinné domy v našich podmínkách vzhledem k jejich vysokým pořizovacím cenám diskutabilní.